Gabina Fárová
První foťák dostala v jedenácti letech a pak trávila čas ve fotoateliérech kamarádů, živila se focením svateb, pohřbů a promocí, stála modelem pro akty Jana Saudka nebo Tona Stana.
Mám za to, že dokud mají ženský co ukazovat, tak proč to neukázat, říká Gabina, která si neváhala oholit hlavu nebo odhodit šaty, když pracovala jako produkční legendárního fotografa Helmuta Newtona.
Po ukončení studia užité fotografie na Střední průmyslové škole grafické v Praze byla v letech 1982-1985 fotografkou v družstvu Fotografia.
V letech 1986-1990 studovala FAMU, kterou před dokončením opustila, aby se mohla plně věnovat činnosti v agentuře Radost, kterou založila se svými spolužáky. FAMU sídlí vedle Národní třídy a spolužáci fotografovali zákrok policie proti studentské demonstraci. Ještě té noci jsme vytvořili manufakturu na výrobu snímků z demonstrace. Ty jsme pak šířili po republice. Z tohoto neformálního kroužku vznikla první nezávislá tisková agentura Radost. Při ní začal vycházet výtvarný časopis Post, později jsme vytvořili i knižní vydavatelství.
Od roku 1996 je členkou volného sdružení fotografů NOX, které dále tvoří Tono Stano, Vasil Stanko, Rudo Prekop, Kamil Varga, Peter Župník a Ivan Pinkava. Též režírovala videoklipy pro Dušana Vozáryho a skupiny Garáž či Půlnoc.
Fotografka Gabina Fárová je obdařena schopností dvojího pohledu, první je ten reálný a druhým se dokáže dívat pod povrch věcí, kde hledá skrytou výpověď, aby každá fotografie vyprávěla svůj minipříběh a jen málo záleží, zda se aktérem stane krásné mladé tělo, životem poznamenaná tvář či stařičký budík nebo zpola vymačkané tuby barev.
To autorce dopřává možnost širokého výběru, fotí to, co ji v prvopočátku námětově zaujme, i když dál už volí cestu stylizace.
Přesto nejvíce prostoru dostává v její tvorbě ženský akt, ženský akt na druhou, kdy žena fotí ženu a tento jednoduchý násobek dává vzniknout poutu, až jakémusi spiklenectví. Mezi autorkou i modelem je porozumění, jsou na stejné lodi, vědí přesně kolik je možné odhalit, kolik toho chtějí tímto způsobem říci, aniž by se jedna či druhá strana cítila vehnaná dál než měla v úmyslu, aniž by se musela nutit překročit práh. Ne jako když je fotografem muž, a žena model je v tom případě vždy trochu kořistí, symbolem jeho úspěchu.
