Robert Vano
Když v roce 1873 William Willis vynalezl platinotisk, další z ušlechtilých tisků, netušil, že půjde o jakýsi klenot, který časem bude získávat čím dál více na své hodnotě. Nejen proto, že platina je jeden z nejdražších kovů. Je to proto, že kopírování negativu v přímém dotyku s papírem, jehož citlivá vrstva obsahuje soli železa a platiny, je dnes dílem jen skutečných mistrů svého oboru. Jde o technologii, která je téměř zapomenuta. Ustoupila do pozadí někdy v 1.světové válce.
Robert Vano zařadil své nejvzácnější snímky do tzv. Platinum Collection. Na ručním papíru jsou nádherné, mají svůj zvláštní sépiový barevný tón a voní stářím i když staré nejsou.
Robert Vano zařadil své nejvzácnější snímky do tzv. Platinum Collection. Na ručním papíru jsou nádherné, mají svůj zvláštní sépiový barevný tón a voní stářím i když staré nejsou.
Viděl jsem to tenkrát u skoro osmdesátiletého fotografa Penna v New Yorku. Mně bylo dvacet a divil jsem se, proč se s tím tak patlá, vždyť je daleko jednodušší donést filmy do laborky, kde vám z toho udělají á čtyřku a je to. Tyhle fotky mnohdy nemají dlouhé trvání. Ve velkých galeriích např. v Metropolitan muzeu, nebo v Centre Pompidou nemůžete uplatnit digitální tisk. Nevěří, že by ve stejné kvalitě vydržely rok nebo dva. Zatímco naše prababičky na fotografiích jsou pořád nádherné, fotky, které jste vyfotil před pěti lety, jsou už změněné. Ve velkých galeriích je nechtějí. Požadují fotografie, které byly vyhotovené technikou starší padesáti let.
V Guggenheimu nakoupili Warholovy fotky za pět milionů dolarů, ale protože byly pořízeny Polaroidem, tak všechny vybledly. Platině se dá věřit stoprocentně. Celá fotografie vzniká kontaktním otiskem negativu na papír. Nepoužíváte žádnou jinou chemikálii, dokonce ani elektřinu nemusíte mít, protože pozitiv se vyvolává na sluníčku. Platina reaguje jen na ultrafialové světlo. Má to skutečně krásnou barvu. Černobílá není černobílá, má nádech dohněda. Lidé si myslí, že zhnědla stářím. Ale já myslím, že tuhle barvu měly i ty dávné fotografie, když vznikaly někdy na začátku 20. století. Prostě už tehdy vypadaly tak trochu staře.
Proč vůbec dělám platinum? A proč se dělá ferrari? Proč lidi nejezdí pořád jen trabantem? To je podobné.
Ruční
papír určený pro platinu získává Vano v Paříži. Platinovou tekutinu,
která se na něj nanáší, lze sehnat jen na jednom místě v Americe.
Spočtěte si náklady na jeden snímek - poštovné přijde na 70 dolarů,
papír (2 kusy) na 40 dolarů a platinový roztok 25 ml stojí 250 dolarů. Z
tohoto množství vytváří dvě fotky.
